Jak co nejlépe zachytit polární záři
Jak fotit polární záři? Tuto důležitou otázku nám pokládá mnoho klientů. Je velice důležitá, protože když už máme to štěstí spatřit polární září, chceme si ji co nejlépe vyfotit na památku. Abyste však mohli polární záři dobře a kvalitně vyfotit, potřebujete k tomu mít ty správné informace.
Proto jsme požádali českého fotografa Jana Bucka, aby nám poskytl několik praktických tipů, jak fotit polární záři. Jan se zaměřuje především na fotografování krajiny a přírody, posléze i na portréty, interiéry a produkty. Vytváří také krásná videa natáčená dronem. Jan má severskou přírodu velmi rád a navštívil již Finsko, Norsko, Island a Faerské ostrovy.
Vznik
Polární záře – latinsky Aurora Borealis, je atmosférický jev, který vzniká v termosféře. Když se částice slunečního větru, srazí s magnetickým polem Země, které je nejsilnější v polárních oblastech, společně s plyny nacházejícími se v atmosféře, vytváří zelenkavé světlo. Děje se tak v 80 km až 100 km nad Zemí, čím výš, tím je polární záře zbarvena více do fialova až červena.
Fotoaparát
Jelikož se vše odehrává v noci, je třeba mít fotoaparát, kde jde nastavit manuální režim. Určitě lze fotit i mobilem, kompaktem, Go Pro kamerou a tak dále, ale výsledek nikdy nebude tak kvalitní. V podstatě stačí i nejnižší řada zrcadlovek / bez zrcadlovek, jako je Canon 1200D atd. Největší rozdíl bude, jestli použijete přistroj s APS snímačem, nebo s fullframe. Fullframe, neboli plnoformátový snímač, má větší záběr, tím pádem na něj dopadne více světla a to je při focení v noci stěžejní. Osobně používám Sony A7RIII, který jako většina Sony bez zrcadlovek, skvěle zvládá vysokou hodnotu ISO – nešumí ani při vyšších hodnotách.
Objektiv
Jak se říká, objektiv je oko fotoaparátu a u focení polární záře to platí dvojnásob. Hlavně záleží na světelnosti objektivu (udává se jako číslo F), čím je menší, tím je světelnější a projde objektivem víc světla. Jsou dvě základní kategorie objektivů – zoom a pevná ohniska. Výhoda zoom objektivů je proměnnost ohnisek (nejčastější 16-35 mm nebo 10-18 mm na APS), ale nejsvětelnější se vyrábějí většinou 2.8. Naopak pevná ohniska, mají jednak lepší obrazovou kvalitu, a hlavně mívají lepší světelnost, u těch profesionálních to je až 1.4.
Další důležitá vlastnost objektivů, je ohnisko. Čím je menší, tím je větší záběr. U polární záře se vyplatí mít širokoúhlý objektiv (16-24 mm u fullframe a 10-18 mm u APS) a to kvůli zachycení jak oblohy, tak krajiny. Osobně používám Sigmu 24 mm 1.4 ART a 14 mm 1.8 ART.
Stativ
Jakékoliv focení ve tmě, vyžaduje delší čas závěrky, a proto i stativ. Čím stabilnější, tím samozřejmě lépe, protože polární záře se fotografuje na severu a tam bývá počasí nepředvídatelné, tudíž může začít foukat během chviličky a fotoaparát se Vám i s objektivem zřítí na zem. Nejoblíbenější jsou značky Vanguard a Manfrotto. Já používám Rollei, ale u stativu je v podstatě jedno, hlavně musí být stabilní a odolný, aby například ve velkém mrazu nepopraskal.
Nastavení fotoaparátu
Teď už k samotnému nastavení fotoaparátu v terénu. Začneme časem, který nejvíce ovlivní výslednou fotografii. Zde je si nutno uvědomit, že polární záře není nějaký stálý objekt na obloze, který je celou dobu na stejném místě, ale neustále se hýbe, někdy rychleji a někdy pomalu. Od toho se odvíjí i nastavení času. Pokud je záře opravdu silná, tak se rychle mihotá a mění a pak doporučuji čas maximálně 2-4 sekundy, při delším už se z této nebeské nádhery, stává rozmazaná zelená šmouha. Pokud ale je aktivita menší a na obloze je jen zelený málo se pohybující pruh, může být závěrka otevřená delší dobu a tím pádem můžete nastavit menší hodnotu ISO – to udává citlivost na světlo, čím větší hodnota, tím bude fotka světlejší, ale také více šumivá. U polární záře doporučuji od 1600–4000. Opět záleží na aktivitě a také v jaké fázi je měsíc – při úplňku bude krajina osvícena, a tudíž bude stačit menší ISO a kratší čas. Zase ale pokud je při úplňku polární záře slabší, je hůř vidět na fotce. Poslední hodnota je clona, tu nastavujeme na co nejnižší číslo (1,4,2.8 …), záleží, jaký objektiv máme k dispozici, viz výše. Dále je důležité mít nastavenou samospoušť anebo mít kabelovou spoušť, a to kvůli minimalizaci chvění fotoaparátu. Pak už to ovlivní jen síla větru a stabilita stativu. Poslední věc, co budeme potřebovat je manuálně zaostřit, a to buď na nějakou výraznou hvězdu, nebo na vzdálené světlo lodí, budov atd. Je tedy třeba pracovat v terénu, podle aktuální scény a zkoušet i různá nastavení, jak bude výsledná fotka vypadat.
Kompozice a edit
Tak jako obecně v krajinářské fotografii je kompozice důležitá, tak to platí i u polární záře. Sice je to sám o sobě silný motiv, ale i tak je pro oko poutavější, když je v popředí nějaký zajímavý objekt. Není tedy špatné si třeba přes den lokalitu projít a hledat zajímavé popředí – může to být tekoucí potok, uschlý strom, opuštěná loďka, vodopád a plno dalšího. Pokud nemůžete nějakou takovou věc najít, zkuste alespoň využít například nafoukaného sněhu tak, aby „čáry“ směřovaly k polární záři a tím přitáhly diváka do fotky. Jsou ale i scény, kdy je na podívaná na obloze přímo nad vámi a nelze zakomponovat krajinu vůbec. I takové fotky mají ale něco do sebe.
Když už jsme po strávené noci v teple domova u počítače, nebo notebooku, je čas na to, upravit ulovené fotky. Na celkovou úpravu fotek v Lightroomu, nebo ve Photoshopu by musel být samostatný článek, takže popíšu jen, co je pro polární záři specifické. Za ty léta jsem přišel na to, že je nejlepší pracovat s lokálními úpravami. Je totiž rozdíl, když se například clarity aplikuje na celou fotku, nebo jen na polární záři. To stejné platí i na expozici atd.
Důležité také je, hlídat si vyvážení bílé, jelikož vytváří celkovou atmosféru fotky. Pokud je fotka příliš do fialova, nepůsobí to moc hezky. Polární záři nejvíce „sluší“ studený nádech.
Tipy
K fotografování polární záře patří také příprava, hlavně předpověď počasí. Ať už budete ve Finsku, nebo na Islandu, může se počasí rychle měnit a vyplatí se ho sledovat. Osobně používám aplikace Yr.no, Windy a Meteoblue. Na předpověď aktivity polární záře je aplikací také víc, já používám Auroru, kde si můžete nastavit i upozornění, které Vám bude chodit, když bude vysoká aktivita.
Dále doporučuji mít u sebe určitě víc jak jednu baterii do fotoaparátu a pokud je opravdu velká zima, mít náhradní baterie někde u sebe, například v náprsní kapse u bundy, aby byla alespoň v rámci možností v teple.
Můj poslední tip je spíše takový bezpečnostní, po příchodu do tepla z mrazivé noci, nikdy nevyndávejte fotoaparát z brašny hned. Při velké změně teploty, by se totiž mohla začít kondenzovat voda a může poškodit objektiv, nebo samotné tělo fotoaparátu. Je dobré nechat celou brašnu někde v předsíni, kde není takové teplo, alespoň 30 minut a až pak, přinést do většího tepla.
Doufám, že vám tento text poskytne inspiraci, jak fotit polární záři. Přeji všem čistou oblohu a vysokou sluneční aktivitu při focení!
